Březen 2010


Olympic při potápění své sestry

21. března 2010 v 15:00 | Autor |  Osudové okamžiky a kariéra
fasdfsadfasdf
Olympic v době cesty Titaniku plul do Southamptonu. Když Titanic narazil na ledovec, nacházel se Olympic sice dostatečně blízko, aby se dorozuměl telegrafem, zároveň však příliš daleko, aby na místo katastrofy dorazil včas protože byl odněj 950 km. Když se ráno 15. 4. dostal na doslech Carpathie, nabídl kapitán Haddock, že převezme zachráněné trosečníky. Kapitánu Carpathie se ale taková myšlenka - s ohledem na psychiku trosečníků - nelíbila. Sám ale rozhodnout nemohl, a tak vše konzultoval s J. B. Ismayem. Oba se v názoru shodli, a tak Olympic dostal zprávu, ať se vrátí na svůj původní východní kurs.
Krátce po katastrofě Titaniku byl Olympic přestavěn, stejně jako u Britanniku bylo jeho dvojité dno zvednuto podél boků a byly zvýšeny vodotěsné přepážky

Nehoda s lodí Hawke (1911)

20. března 2010 v 21:45 | Autor |  Osudové okamžiky a kariéra


























První nehoda Olympiku se stala 20. září 1911. Olympic vyrážel na svou pátou plavbu do New Yorku.
V Southamptonských vodách Olympic míjel křižník Hawke. Bitevní loď HMS Hawke se začala hodně přibližovat k Olympiku kvůli obrovské sací síle lodních šroubů které Olympic vyvolával. Křižník narazil do zádě Olympiku a poškodil ho na pravoboku na zádi, kde mu vytvořil 3 metrovou trhlinu. Ocelové pláty byly zprohýbané dovnitř do nitra lodi Okamžitě po kolizi prošla loď kontrolou zda není hrozí nebezpečí potopení. Jedno vodotěsné oddělení bylo zaplaveno ale nehrozilo nebezpečí, vodotěsné přepážky perfektně splnily svou funkci. Po kontrole kapitán Smith zavelel o odplutí na Osborn Bay na ostrově Wight kde nechal vylodit pasažéry na lodní tendry které je dopravily na pevninu. Hawke utrpěl poškození přídě která byla zprohýbaná dovnitř, Hakwe odpul do Southamptonu do přístavu. Jakmile co zpráva o nehodě doputovala do Belfastu byli všichni překvapeni že Olympic ustál tak závažné poškození. Thomas Andrews a Bruce Ismay nebyli nadšení že nová loď White Star Line měla nehodu, ale byli vlastně šťastní za to že postavili úžasnou loď která tak velké poškození přežila a tím pádem díky této zkušenosti mohou ledacos na Titaniku vylepšit. Po přílivu se kapitán Smith s Olympikem vrátil do Belfastu kde byla loď uvázána a zajištěna, a zkontrolována. Poté se trhlina zakryla dřevěným bedněním, a Olympic odplul do Belfastu na opravu. Ministerstvo námořnitva zažalovalo White Star Line a soud určil za viníka nehody Olympic. Náklady na opravu, soud, odškodnění a také za ucházející zisky byly nemalé ale nijak White Star Line neovlinily. Jakmile Olympic připlul do Belfastu musel být z doku vytažen Titanic. Kvůli poškození musel být odebrán pravý lodní šroub, který byl značně poškozen a byl nahrazen novým šroubem určeným pro Titanic takže se stavba Titaniku zpozdila.




























































Vyplutí, 14.6 1911

20. března 2010 v 21:23 | Autor |  Osudové okamžiky a kariéra
14. června 1911, Největší loď světa RMS Olympic vyplul na svoji první plavbu do New Yorku 14.června 1911, této plavby se účastnil také J. B. Ismay, aby zjistil, jaká zlepšení by se mohla uplatnit na Titaniku. Plavba Olympiku byla velkou senzací jelikož vyplouvala největší, nejnovější, nejmodernější, nejluxusnější loď své doby. RMS Olympic byl pod velením kapitána E.J Smitha který později přešel na Titanic. Olympic připlul do New Yorku 21. června 1911. Cesta Olympiku trvala 5 dní, 16 hodin a 42 minut, průměrnou rychlostí 21 uzlů.


Stavební postup

20. března 2010 v 21:12 | část textu z titanicworld.cz |  Stavba
Nejdříve se musel jako u každé lodě položit kýl. Kýl se skládal z ocelových plátů a betonu položený na dubových špalcích . Dále se okolo postavilo masivní obrovské lešení. Olympic se stavěl pod největším portálovým jeřábem na světě bok po boku Titaniku.
Loď se staví v suchém doku, jehož dno tvoří pevné lože, zpravidla vyztužené ocelí a pokryté silnou vrstvou betonu. Na něm je položen skluz, sestavený ze silných prken a těžkých trámů, který se mírně svažuje k vodě, na jejíž hladinu loď při spuštění sklouzne.
Na plochý kýl se- opět po celé délce lodi- upevní vertikální kýl. Nad ním jsou od přídě k zádi příčné nosníky s přinýtovanými ocelovými pláty tvořícími horní část dvojitého dna, rozděleného
přepážkami na velký počet vodotěsných oddílů. Užívaných jako nádrže oleje nebo zátěžové vody.
Dále následuje usazení žeber po celém obvodu lodi.Spolu se žebry jsou vztyčeny i příďový a záďový vazník, mohutné ocelové výkovky vážící 50 až 75 tun. Poté je možno přikročit k oplátování lodi očíslovanými ocelovými pláty, které se připevňují k žebrům. Žebra spolu s oplátováním tvoří vlastní trup lodi. Jak postupují práce na trupu lodi, vztyčuje se kolem ní dřevěné lešení umožňující práci natěračům a plátařům. Nad tím vším se tyčí obrovský ocelový portál, na kterém jsou umístěny jeřáby schopné vyzvedávat náklady o váze tří, pěti nebo deseti tun. V případě potřeby několik jeřábů spojí síly a poradí si i více než čtyřicetitunovou zátěží.
Po smontování základních částí lodi jsou zhruba ve výši vnitřního dna instalovány boční kýly. Jsou to ocelové pláty o délce odpovídající asi jedné třetině délky lodi, umístěné v její střední části na obou bocích. Jejich úkolem je zvýšit stabilitu lodi, tj. zmírnit její kolébání na vodě. Nato se na záď lodi nasadí kormidlo a šrouby se upevní na hřídele. U velké lodi jde o kovové díly značné váhy, například u Olympiku jen ocelová vzpěra k podpoře jednoho šroubového hřídele vážila 75 a tři čtvrtě tuny.
Loď která má 24 600 tun není vůbec lehké. Několik se desítek mužů trup podbijí dubovými klíny. Následně se celý skluz vymaže vším možným. Mýdlo, lůj , olej byly nezbytné pro bezchybné spuštění. Když se loď rozjede dolů po skluzu do vody není to pomalu , o kus dál čekají remorkéry aby rozjetý trup chytily. Dále se loď umístí k hrázi kde čeká na přemístění do suchého doku. Kde se přimontovávají kotle, hnací zařízení, lodní šrouby a montují komíny. Práce v suchém doku jsou dále tyto: Dokončování interiérů, stěhování nábytku a inventáře, instalace rozvodů elektřiny apod. Zatopí se pod kotly a potrubím začne proudit pára; stroje jsou uvedeny v chod nejméně na čtyřiadvacet hodin. Jejich činnost je pozorně sledována a každá sebemenší závada musí být okamžitě odstraněna. Když tato zkouška proběhne úspěšně, může loď podstoupit předběžnou testovací plavbu na otevřeném moři. Pak je loď znovu umístěna v suchém doku, kde se očistí dno a natře ochrannými barvami. Teprve poté následují oficiální zkoušky, což je série plaveb, při nichž absolvuje několik set mil. A znovu se bedlivě prověřují funkce všech zařízení a posuzuje se chování plavidla v různých situacích. Jestli že i v tomto případě je vše v naprostém pořádku, a příslušná úřední komise neshledala žádné nedostatky, je nová loď připravena k předání provozovateli.
from: titanicworld.cz




















































































































































































































































































































































































































































































































































































































































































Základní info

20. března 2010 v 11:30 | Autor |  Info
sdfsdfsdf


Olympic byl první lodí třídy Olympic , byl postaven kvůli konkurenci společnosti Cunard. Jeho konkurenční lodě Lusitania a Mauretnia byly stavěny pro rychlost ale Olympic ,Titanic, Britannic pro pohodlí a luxus.

Základní údaje
Typ: zaoceánský parník
Majitel: White Star Line
Domovský přístav: Liverpool
Zahájení stavby: 16. prosince 1908
Spuštěna na vodu: 20. října 1910
Uvedena do služby: 14. června 1911
Panenská plavba: 14. června 1911
Osud: 1935 vyřazen a sešrotován
Sesterské lodě: RMS Titanic, HMHS Britannic

Hrubá prostornost (BRT): 45 324 BRT
Délka: 269,02 m
Šířka: 28,2 m
Ponor: 10,5 m
Pohon: 2 čtyřválcové pístové parní stroje, trojčinného expanzního typu, 1 nízkotlaká parní nereverzibilní turbína
Palivo: uhlí, později nafta
Rychlost: 23 uzlů