SS Nomadic je parník společnosti White Star Line, který byl spuštěn na vodu 25. dubna 1911 v Belfastu. Byl postaven jako pomocná loď pro luxusní plavidla RMS Olympic a RMS Titanic a je posledním existujícím parníkem rejdařství.

Kýl Nomadicu byl položen v loděnicích Harland and Wolff v Belfastu roku 1910. 25. dubna 1911 byl spuštěn na vodu a 27. května předán rejdařství White Star Line. Parník byl 67 metrů (220 stop) dlouhý a 11,3 metrů (37 stop) široký, s hrubým výtlakem 1 273 tun. Byl vybaven dvěma trojlistými lodními šrouby, které zajišťovaly maximální rychlost 12 uzlů. Spolu se sesterskou SS Traffic byly používány jako zásobovací lodě, které přepravovaly pasažéry a náklad z přístavu v Cherbourgu na luxusní Olympic a Titanic kotvící nedaleko na moři (samotné byly tak obrovské, že by se do přístavu nevešly). Zatímco Traffic ale sloužil třetí třídě, Nomadic byl vybaven luxusnějšími interiéry odpovídajícími lodním lístkům pro první a druhou třídu. Po jeho palubách se prošlo mnoho osob, které po zkáze Titaniku vešly do dějin, včetně nepotopitelné Molly Brownové, manželů Duff-Gordonových nebo Benjamina Guggenheima, který se rozhodl zemřít jako gentleman, ve svých nejlepších šatech. Během první světové války byl Nomadic používán k přepravě amerických jednotek v Brestu. V roce 1927 byl prodán společnosti Compagnie Cherbourghoise de Transbordement a posléze v roce 1934 přešel do rukou Société Cherbourghoise de Remorquage et de Sauvetage. Během druhé světové války pod jménem Ingenieur Minard opět posloužil jako vojenská loď. Po skončení války se vrátil ke svému původnímu poslání, tedy coby zásobovací loď společnosti Cunard White Star (White Star Line a její sok Cunard Line se v roce 1934 sloučily), a to plnil dlouhé roky až do listopadu 1968. Sloužil mimo jiné proslulým parníkům Queen Mary a Queen Elizabeth. V roce 1974 Nomadic přešel do osobního vlastnictví a jeho nový majitel jej změnil na plovoucí restauraci na řece Seině v Paříži, přímo naproti Eiffelově věži. Po uzavření restaurace zde opuštěný parník po určitý čas pomalu chátral, a to až do roku 2003, kdy byl přemístěn do přístavu v Le Havru.


Zdroj: Wikipedia.org

