close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Září 2010

Lord William Pirrie

5. září 2010 v 19:43 | Autor |  Osobnosti u zrodu
Lorda Pirrieho nemůžeme vynechat z příběhu Titaniku a Olympiku, neboť mu dal to nejcennější - myšlenku. Ďábelský nápad na stavbu nových velkolodí se zrodil v jeho hlavě. Pirrie se narodil roku 1847 v Quebeku, žil a vyrůstal však v Belfastu. V patnácti letech po neúspěchu na studiích nastoupil jako učeň v loděnicích Harland and Wolf. Svojí vlastní pílí se postupem času propracovával v žebříčku kariéry výš a výš a dotáhl to až na samotný vrchol. Stal se společníkem a později i výkonným ředitelem a prezidentem firmy. Na začátku 20.století provedl velikou modernizaci loděnice, která byla připravena stavět lodě do té doby nevídané velikosti. V letech 1899 až 1907 byl primátorem Belfastu a v roce 1907 získal titul barona. Byl to Pirrie, který Ismayovi navrhl stavbu nových lodí, jež by mohly konkurovat Mauretanii a Lusitanii společnosti Cunard. Byl to on,kdo seznámil Morgan a Ismaye a stál tak vlastně na pozadí vstupu White Star Line do IMM. Titanic s Olympikem nejen vymyslel, ale i postavil. Obě lodě byly jeho děti. Přesto se osudné plavby nezúčastnil a jeho absence při tragédii je dodnes opředena tajemstvím. První cestu Titaniku totiž odřekl až těsně před vyplutím ze zdravotních důvodů. V době, kdy Titanic opouštěl Británii, byl však viděn v jednom pařížském kasinu s neznámou ženou. Mnoho historiků udělalo z této události aféru a téměř důkaz o tom, že zkáza lodi, byla připravená. Pravděpodobně však šlo jen o bezvýznamnou milostnou zápletku, kterou nechtěl Pirrie příliš ventilovat. Tragédie Titaniku kupodivu Pirrieho život nijak nezměnila. Zůstal nejmocnějším člověkem v loděnici, jeho společenská prestiž nadále stoupala. V roce 1921 byl povýšen na vikomta. Jak však dokládají materiály o firmě Harland and Wolf, poslední léta jeho života byla poznamenána finančními problémy a dluhy. Pirrie zamřel roku 1924 na moři, když se vracel z inspekční cesty z Jižní Afriky. z titanicworld.cz

Vznik Olympic Class

5. září 2010 v 18:23 | Autor |  Zrod

fdfdsafasd

V šedesátých letech 19. století vstupoval britský průmysl do období největší rozpínavosti a prosperity, do nejúspěšnější éry, jakou kdy zažil a patrně i zažije. Zejména stavba lodí a námořní doprava se rozvíjeli rok od roku. Stěží lze pochopit zrod Titaniku, pokud si nepřiblížíme lidi, kteří na myšlenku obří lodě přišli. Bez představy o nemilosrdné konkurenci mezinárodního loďařského odvětví - britského, amerického a německého - neporozumíme ani důvodům, které vedly k nápadu postavit tak mimořádné plavidlo. Mužem, který stál u zrodu Titaniku, byl shodou okolností Kanaďan William James Pirrie. V sedmadvaceti letech se Pirrie stal společníkem podniku, a především díky jeho vedení se firma během dalšího půlstoletí stala největší loděnicí na světě a místem, kde se zrodil Titanic. Většina lidí se dnes domnívá, že Titanic byl pouhým technickým vrtochem - jedinečně velkou luxusní lodí. To je však nedorozumění a podobná představa nedoceňuje rozsah celého podniku. Pirrie v roce 1907 navrhl, aby jeho firma ve spolupráci s lodní společností White Star postavila ne jednu, ale tři obří lodě, které by smetly konkurenci z moří. První se měla jmenovat Olympic, druhá Titanic a třetí podle dochovaných zpráv Gigantic. Jak k tomu došlo ? Můžeme říci, že na začátku byla těsná spolupráce firmy Harland & Wolff s lodní společností White Star. Na scénu našeho příběhu tak vstupuje nová postava, impozantní T. H. Ismay, jehož otec byl malým stavitelem lodí v Maryportu v Cumberlandu. V roce 1869, nedlouho potom, kdy Pirrie nastoupil u Harlanda & Wolffa, koupil T. H. Ismay se Schwabeho finanční podporou vlajku lodní společnosti White Star, která si získala jméno na linkách do Austrálie a vozila dychtivé zlatokopy na naleziště zlata. Linka do Austrálie byla výnosná, ale podle Schwabeho i Ismayova názoru to bylo "příštipkaření" ve srovnání se skvělými možnostmi, které nabízel Atlantik. Během půl století mezi rokem 1840, kdy Britannia Samuela Cunarda zahájila první paroplavební spojení přes Atlantik, a rokem 1890 se obchodní výměna mezi Spojenými státy a Velkou Británií zvýšila sedmkrát. S příchodem nového století byly firmy White Star i Cunard připraveny dále zvětšovat své nové lodě. Cunardova společnost se rozhodla jako první a získala vládní subvenci. Jedním z důvodů bylo, že se zavázala postavit dva velké parníky, které v případě války mohly sloužit pro transport vojska. Do roku 1907 byly obě lodě připraveny do služby - Lusitania a Mauretania, každá z nich nejen větší, ale také rychlejší než kterákoliv jiná loď. Především Mauretania si ihned získala oblibu a stala se módním plavidlem. To tedy byla hrozivá nová konkurence, s níž se White Star musela vyrovnat. Společnost provozovala pravidelné expresní linky ze Southamptonu do New Yorku s parníky Teutonic, Oceanic a Atlantic, ale tyto lodě se nemohly rovnat Cunardově flotile. Jak měla White Star čelit konkurenci ? Snaha předstihnout Cunarda rychlostí přepravy byla bezpochyby nevýhodná. Vyšší rychlost by znamenala méně cestujících a menší prostor pro náklad. Skok vpřed proto měla zajistit mimořádná velikost lodí. Nezvykle luxusní vybavení pro bohaté a prostornější ubytování pro skromnější pasažéry potom měly atraktivnost nových parníků White Star Line dále zvýšit. Rozhodnutí společnosti White Star postavit tři obří lodě padlo v době, kdy parníky Mauretania a Lusitania se již plavily na svých linkách. Traduje se, že Pirrie a Bruce Ismay se jednoho večera sešli při "kávě a doutníku". Olympic a Titanic měly být o 33 metrů delší než Cunardovy parníky, měly být pouze o čtyři až pět uzlů pomalejší a tonáží 46 000 tun měly předstihnout konkurenci. Při stavbě se nemělo hledět na náklady ani na protesty správců přístavišť, že pro Olympic a Titanic nebude v přístavech dost místa. Zejména v New Yorku se velice zlobili. Aby ukázal správám přístavů, že zaspaly dobu, Pirrie odpověděl, že zamýšlí postavit osobní loď dlouhou 330 metrů, a nevylučoval tonáž 100 000 tun. Pirrie nepochybně uvažoval velkoryse. V době, kdy kreslil svoje plány, nejen že nebyl ani na jedné straně Atlantiku dok, do něhož by se nové lodě vešly, ale nestála také ani dostatečně velká loděnice, kde by je bylo možné postavit. Firma Harland & Wolff musela zkonstruovat mimořádně vyztužené ližiny, které by unesly hmotnost projektovaných lodí. Pod největším portálem té doby byly v loděnici Harland & Wolff stavěny bok po boku Olympic a Titanic.

From titanicworld.cz


Paluba E

5. září 2010 v 13:17 | Autor |  Paluba E
dsgsdgsdgsdfg

Na přední části paluby E bylo ubytováno 72 přikladačů uhlí a 44 námořníků. Pak následovaly po celé délce paluby kabiny I., II. a III. třídy a kabiny stevardů a strojníků. Kabiny I.třídy na palubě E byly nejlevnější. Ale i přesto byly krásné. Ke kabinám vedly schody z jídelny. Byly ve stejném stylu ale nebyly tak do strany.

Paluba D

4. září 2010 v 9:47 | Autor |  Paluba D
V přední části paluby D byly ubytovací prostory pro 108 topičů. Zvláštní spirálové schodiště spojovalo tuto palubu přímo s kotelnami, takže mohli odcházet na své pracoviště a vracet se, aniž procházeli ubytovacími nebo jinými prostorami sloužícími cestujícím. Následovala opět oddělená promenáda III. třídy a za ní blok kajut I. třídy. Poté přišla 25 metrů dlouhá hala I. třídy s impozantním schodištěm a 34 metrů dlouhá jídelna I. třídy s bílým obložením stěn, tvarovaným stropem a oddělenými výklenky, kde mohly v polosoukromí obědvat rodiny nebo menší společnosti. Za ní byla rozlehlá přípravna jídel. Dále směrem k zádi lodi byla umístěna kuchyně sloužící I. i II. třídě. Následovala série místností lodní nemocnice a kajut nemocničního personálu, jídelna II. třídy a 38 kajut II. třídy. Záďová část této paluby sloužila k ubytování cestujících III. třídy. U jídelny první třídy byl o kus dál vchod první třídy. Byl zde ratanový nábytek a přepážka s okny oddělující jídelnu s ostatním prostorem. Schody které vedly od člunové paluby končily zde a pak vedly už jen schody ke kajutám na palubu E.
from titanicworld.cz



část textu z titanicworld.cz

Fotografie ze stavby

1. září 2010 v 15:40 | Autor |  Stavba